Jaro se pomalu blíží a řada z nás se chystá vyrazit na moře, jak jen to půjde. Ale i na Jadranu je voda v tuhle roční dobu pěkně ledová. Pojďme se podívat na jedno nebezpečí, o kterém se u nás až tak moc neví. A to je problematika šoku ze studené vody.
Studená voda vás dokáže zabít za méně než minutu. A to i tehdy, když jste dobrý plavec a pomoc je na dosah. To je fakt, který si mnoho lidí vůbec neuvědomuje, prostě proto, že nemáme prakticky žádnou zkušenost s pobytem ve studené vodě. Když slyšíme, že voda má 10 C, tak nám to nepřipadá nijak nebezpečné, protože v duchu to srovnáváme s teplotou vzduchu 10 C. A to je právě zásadní omyl, kvůli kterému každoročně lidé umírají.
Šok ze studené vody je daleko častější příčinou úmrtí po pádu z lodě než podchlazení!
Při nácviku Muže přes palubu na kapitánských kurzech se někdy (doufám) mluví o podchlazení nebo tzv. druhotném tonutí, málokdo si ale uvědomí, že největší nebezpečí hrozí často už v první minutě nebo dvou po pádu do vody. Opatrní začněte být už při teplotě vody kolem 20°C. Voda chladnější než 15°C už představuje opravdové nebezpečí a pokud do ní spadneme, prokazatelně způsobuje šok.
A 15°C je běžně teplota vody na Jadranu v časných jarních měsících, a například ve Skotsku má voda i v létě sotva nějakých 11-13°C. Náhlé ponoření do studené vody je jeden z největších otřesů, jaké lidské tělo mohou potkat.Oblečení přiměřené teplotě vody a automatická záchranná vesta nám mohou pomoci přežít první kritické minuty a dočkat se záchrany. Bez nich se šance na přežití výrazně snižují. Fyziologické procesy spojené s náhlým poklesem teploty povrchu těla vedou k totální ztrátě koordinace a schopnosti reagovat.
Co se tedy děje?
V prvních vteřinách až minutách je prakticky nemožné kontrolovat dýchání. Začneme nekoordinovaně lapat po dechu, a pokud máme v tu chvíli hlavu pod vodou, okamžitě se utopíme. Jestliže nemáme vestu, jdeme rovnou ke dnu. Bezprostředně po lapání po dechu následuje hyperventilace – až desetinásobné zvýšení dechové frekvence. Prakticky nejsme schopni zadržet dech, a i když máme díky záchranné vestě hlavu nad vodou, k utonutí stačí i vdechování vodní tříště.
Studená voda v uších způsobuje i závratě a neschopnost rozlišit, kde je nahoře a dole. Pokud nemáme vestu, je tohle spolu s neschopností zadržet dech další krok blíže ke smrti. Kromě problémů s dechem a orientací vyvolá náhlé ponoření do studené vody také prudké stažení cév na povrchu těla. To vede k masivnímu zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku a může i u jinak zdravého člověka způsobit srdeční zástavu.
Takže společně s panikou ze samotného pádu tu máme slušný smrtící koktejl – nekontrolované lapání po dechu, ztráta orientace a extrémní nápor na srdce. V této fázi obvykle ani zdatní plavci nejsou schopni udržet se bez záchranné vesty na hladině!
Další fáze
Zhruba po dvou až pěti minutách se dechová a srdeční frekvence opět zpomalí a jsme schopni začít přemýšlet a fungovat. Tou dobou ovšem už ruce a nohy začnou ztrácet citlivost a jakýkoliv pohyb nás velmi rychle vyčerpává. Po několika dalších minutách nejen že ztratíme schopnost plavat, ale problém může být i udržet se v poloze zády k vlnám, aby nám nezalévaly obličej. Bez záchranné vesty se tak člověk obvykle utopí dřív, než se vůbec stihne rozvinout podchlazení.
Takže co s tím můžeme dělat?
Jak je na moři obvyklé, důležitá je prevence.
– Pamatujte si, že STUDENÁ VODA + ŽÁDNÁ VESTA = ŽÁDNÁ ŠANCE! Nejlepší je samonafukovací automatická vesta, ideálně s kapucí (sprayhoodem) na ochranu obličeje proti vlnám. Vesta sice nezabrání šoku, ale dostane vás poměrně rychle na hladinu a obličejem z vody. Zároveň vás podrží, když vlivem chladu ztrácíte schopnost se hýbat.
– Na lodi používejte harnesy, připínejte se – nejlepší prevence je do vody vůbec nespadnout.
– Na plavbu se oblékněte podle teploty vody, ne teploty vzduchu. Důležitá je hlavně kvalitní vrchní nepromokavá bunda a kalhoty, oboje s dobře utaženými manžetami, které zpomalí průnik studené vody k tělu. Na hodně studené vodě je ideální suchý oblek.
– Otužujte se. Je to dobré pro celkové zdraví, a pravidelný kontakt obličeje a těla se studenou vodou prokazatelně zmírňuje nejhorší projevy šoku v první fázi.
– Pokuste se během prvních vteřin a minut zůstat v klidu (to se snadno řekne, že….) a chránit si dýchací cesty. Počkejte, až prvotní šok a panika ustanou. Pomůže psychická příprava – když jste dočetli až sem, zkuste na chvíli zavřít oči, všechno si to představit a v duchu prožít. Až tam jednou spadnete, nebudete snad tolik zmatení…
A na závěr jedna rada pro zachránce
I když postiženého vytáhnete v krátké době a zdá se být v pořádku, je potřeba jej dále sledovat a pokud možno dopravit k lékaři. Je tu totiž riziko už zmíněného druhotného tonutí, kdy vdechnutá voda může způsobit velmi nebezpečný plicní otok. Ten se může objevit až 24 hodin po pádu do vody, varovné příznaky jsou kašel, bolest na hrudi, obtíže s dýcháním a únava.
Pokud byste se o záchranných technikách na moři chtěli dozvědět více, doporučuju navštívit jednodenní kurz Základy bezpečnosti na moři nebo pokročilejší dvoudenní Přežití a záchrana života na moři. O záchranných vestách taky chystám podrobný e-book, na který se můžete těšit v brzké době.